Carmen

Carmen, Carmen, Carmen...

Já vzpomínám ještě, jak v přívalech deště

G7

mě provázel soutěskou hrom

pak jak v happy-endu já zřel haciendu

co svítí jak vánoční strom

Jen sotva jsem vešel a sombrero věšel

v tu chvíli se zastavil svět

já viděl v tvé tváři jak do šera září

tvá ústa jak pojednou rozkvetlý kaktusu květ

Změť slavnostních tónů a svit lampionů

třpyt bílých a červených vín

žár, kterým ses chvěla a chuť tvého těla

to je vše, co z té noci vím

Bylas jedná ze sta, jak sladká fiesta

a tenkrát se zastavil svět

já viděl v té tváři, jak do šera září

tvá ústa jak pojednou rozkvetlý kaktusu květ

Jsem stále na cestě a přívaly deště

mi šedivě linkují svět

i když jsou to léta, co po všem je veta

já slyším tvých pár sladkých vět

Můj oheň skomírá a s ním i má víra

že ještě se zastaví svět

a v oharků moři já vidím jak hoří

tvá ústa jak pojednou rozkvetlý kaktusu květ

Carmen, Carmen, Carmen...