Chajda kůrová

1. Je Bob mý jméno, říkám vám, jak před váma tu jsem,

já zažil jsem už všelicos, když křižoval jsem zem,

já kdysi byl i bohatej, teď trop jsem, Pánbůh ví,

živí mě teď moje obec v chajdě kůrový.

2. Jen jeden škopek dostal jsem, prej nemůže víc bejt,

ten slouží na čaj, na maso, či když chci nohy mejt,

dál kotlík mám a žejdlík s šálkem, všechno fórový,

každej ale cení kuchyň v chajdě kůrový.

3. A z nábytku v ní není víc než bedna od ginu,

tu používám k sezení a jako spižírnu,

a kdo by někdo víko zved', má kouzlo hotový,

mouchy budou ho hnát kolem chajdy kůrový.

4. Jak něžnej vítr provívá tu každou skulinou,

když prohání se kolem chajdy letní krajinou,

a dveře mají pokroucený trámy futrový,

zadušením neumřu tu v chajdě kůrový.

5. To v zimě je zas jiná rozkoš v mojí chajdě žít,

když přijde slota, vítr hučí nebo začne lít,

i saze vyrvou z komína ty deště surový,

černej pepř na maso dají v chajdě kůrový.

6. Je macatejma blechama ta chajda prolezlá,

když po ní plácneš, prskne na tě jako kočka zlá,

a včera hrály karty o to blechy čertový,

která po mně drápkem sekne v chajdě kůrový.