Hospoda bez piva

1. Je smutný sám tábořit v pustým buši,

kde jen dingů skučení zní do uší,

Dmi

však na tom se shodují všichni zdejší,

že bez piva šenk je to nejsmutnější.

2. Znám záplavy, bouře i požár v buši,

i hrůzy, co nechaj' ti stín na duši,

však na tom se shodují všichni zdejší,

nálevna bez piv je nejhrůznější.

3. Přijde honák a sotva se šine přes práh,

písek a slunce žár hrdlo mu stáh',

jeho úsměv se v nestvůrnej škleb promění,

když mu výčepní šeptne to nadělení.

4. Pak se připlouží tulák a není mu hej,

je prachem a mouchama voblepenej,

když se dozví, tak proklíná všechny zdejší,

že i v pekle jsou k pocestným zdvořilejší.

5. Náš kovář se šourá zas k chatrči svej,

je poprvé v žití komplet střízlivej,

žena šťastně naň hledí jak na zjevení,

on temně ucedí: pivo není!

6. Pes z hospody vyje a ježí svou srst,

jak každej ho načutne, když zjistí půst,

i já už se proklínám, že jsem sem lez',

v nálevně bez piv se bojí i pes.

7.=1.