Kde je stín gumovníků

1. V žáru oči mhouřím a myšlenky mý jdou

do dob, kdy jsem si hrával ve stínu za farmou,

a šeptám slova díků, že vidím tvář těch dvou,

kde je stín gumovníků a pár vrb nad vodou.

2. A hladina dvou tůní tam zrcadlí ten klid,

kde vzduch má sladkou vůni a nutí políbit

obraz těch okamžiků, kdy táta s mámou jdou,

kde je stín gumovníků a pár vrb nad vodou.

3. Můj krok čas dlouho vodil po stezkách prachšpatných,

a teď platím ten podíl za součet hříchů svých,

když soudce v zákoníku začal číst větu zlou,

byl pryč stín gumovníků i pár vrb nad vodou.

4. Do přimhouřených očí mi svítí Jižní kříž,

za chvíli půlnoc vkročí tím oknem, co má mříž,

snad místo slov pár vzlyků dál ptáci odnesou,

kde je stín gumovníků a pár vrb nad vodou.

5. V žáru oči mhouřím a myšlenky mý jdou

do dob, kdy jsem si hrával ve stínu za farmou,

a šeptám slova díků, až půjdu cestou tou,

[: kde je stín gumovníků a pár vrb nad vodou. :]