Kluk z plání

1. Přiznávám, že jen pár pátků

tady jsem, a je to znát,

měkká postel, plno zmatků,

hluk a čmoud mi nedá spát.

2. Oči tvé neskryly zájem,

já nevěděl, že už to znaj',

slíbilas' mi cestu rájem,

však s tebou žít, to není ráj.

R: Neskrývám, že jsem kluk z plání,

přiznávám, kde žil jsem dřív,

údolím se neslo ržání,

v očích měl jsem plání hřích.

3. Doma býváš párkrát týdně,

teď však pryč jseš dýl a dýl,

v duši mý mi visí bídně

smutek, ten zlej netopýr.

4. Žloutne tráva, je čas draků,

opírám se o patník,

cestou zpátky v náklaďáku

beru nástroj za hmatník.

R: Neskrývám, že jsem kluk z plání

a v těch pláních chci zas žít,

odcházím jak bílá paní

mlhou luk, už je čas jít.

R: Neskrývám, že jsem kluk z plání,

přiznávám, kde žil jsem dřív,

údolím se nese ržání,

v očích mám zas plání hřích,

a tak v očích mám zas plání hřích ...