Matčiny růže

Když přijde den který jen osud zná s námi hrát

dál musíš spát jinde než bylas dřív zvyklá spát

prázdné jsou nádoby i od tvých šípkových vín

prázdná je váza, kam dával ti růže tvůj syn

Schází tu tvá bledá tvář z drobných vlásek a rýh

schází tu tvá ruka, schází tu tvůj tichý smích

prázdný je tál plotny, prázdný je tvůj šicí kout

od toho rána pak začly i tvé růže schnout

Prázdný je tál plotny, prázdný je tvůj šicí kout

od toho rána pak začly i tvé růže schnout

chci vzít ty tvé růže tam kde teď spíš chci je nést

u tebe jen může určitě tvá růže kvést

u tebe jen může určitě tvá růže kvést