Mimozemšťan

Já umím mlčet jako hrob a kácet dříví je můj džob

se ženou tady žiju v horským sedle

E7

mám ruce jako lopaty a chlupatej jsem po paty

a nejsem jen tak hned z něčeho vedle

Námahu žádnou mi nedá zfackovat v lese medvěda

a pak mi ještě za trest meje schody

mám pocit štěstí nesmírný, když dým se táhne z udírny

a potrpím si na vepřový hody

Tuhle se drbu na noze, v tom zvednu oči k obloze

a nade mnou tam divnej ešus visel

blikal jak stromek vánoční, bylo to na mě náročný

neb pištělo to jak lechtivej sysel

R: |: S rámusem nad lesem

neidentifikovatelnej předmět spad' sem :|

My s mámou všeho nechali a mažem lesem na skály

až na paseku, kde bouchla ta řacha

tam oranžovej kouře mrak, kde rozplácnul se lesklej vrak

a z něj ven ňákej potvorák se štrachá

Měl troje uši, tykadla, měl chobůtek a chapadla

a přísahám při fajfce s vlastním tabákem

když si tak člověk odmyslí ty tykadla a nesmysly

tak něco mezi jezevcem a žabákem

Já umím mlčet jako hrob a cizí řeč není můj džob

tak ukazuju, že jsem jeho přítel

zkusím Verstehen sie?, maňana, pak prohrábnu se fousama

a tiše šeptnu mámo připrav pytel!

R: S rámusem ...

Jak zmije syčel klikatá a drápal jako liščata

však pevně držím, co jsme jednou chytli

teď už tě osud nemine, už roztápí se kuchyně

tak povídám mu Ušatej, seš v pytli

Já umím mlčet, o to nejde, pod vejvrat se toho vejde

očesal jsem vrak a schoval na dvorku,

až se to trochu utiší, tak vyndám věci ze skrýší

a smontuju si originál motorku.

Já umím mlčet jako hrob a kácet dříví je můj džob.

V tom velkým hrnci je jen trochu povidel.

To řek' jsem vědcům z výzkumu, co pátrali strom od stromu,

Nic zvláštního jsem tady v lese neviděl.