Neklaunova zpověď

Já zřídka se už s vámi vídám

Ami Dmi G7

tak se vám teď vyzpovídám, co mám rád

o místech, která v srdci mám

na která v Praze vzpomínám, než začnu spát

Na síť Úterských potoků

Ami Dmi G7

s věží Gutštejna po boku tam opodál

Kde, ač je třeba pondělí

rád bych si v obci Úterý zas pivo dal

Zas přejdu náhon od mlejna

a vidím střechy Rabštejna se v slunci hřát

snad zítra vítr zavěje mě pod Liblín a na Skryje

směr Křivoklát

Po Javornici nahoru

a zase kluky Ryvolů tam potkávám

do bedny kopou od whisky

pak země pro mý tenisky je vratkej prám

Teď seděj známí lesníci

na Přísednici v seknici a s nima já

zas jíme stejný krajíce

že okováme zajíce se pábit dá

Pak staré kempy pod Vlastcem

na Muří nohu jít zas chcem a Zbirožák

tam Plivník hraje Vačkáře,

mně štěstí stoupá do tváře

a vlhne zrak

Dál Berounka je béžová

po přívalech, věž Tejřova se tyčí tam

kde smekám jako prosebník

a fialovej poustevník jsem snad já sám

U rozvědčíka světlo plát

pak uvidím i místo, které mám tak rád

a zadoufám, že Ota Pavel novou

a moc tlustou knížku začal psát

A když ta místa uvidím

a mému ohni klekne dým, mám v srdci klid

už nemám žádnou otázku,

jen beru tornu za přezku

a můžu jít, můžu jít, můžu jít...