Stezka ptačích stop

1. Kde písek barvu mění a není žádná z cest,

já šel vnitrozemím jak bushman na svou pěst.

Ami

Tam cestu s tebou sdílí jen leguán a stín

a každé ráno budí tě rudý baldachýn.

2. Tvůj stín se pískem vláčí, už nevíš, kolik mil

tvé oči písek pláčí a není, co bys pil.

Proč v dáli dingo skučí, je lehké uhodnout:

Roh rozlomených srdcí se nazývá ten kout.

R: Tam stovkou nohou ptačích je vyšlapaný pruh.

Tím znamením si poznačil ďábel bludný kruh.

3. Už mluvíš se svým stínem je žízeň špatný druh

pod rudým baldachýnem pak uvidíš ten pruh.

Jdi dál do vnitrozemí tou stezkou záhadnou,

kde mrtví zuby vycení než pískem zapadnou.

4. Tam bělí kosti bushman, co šel jak věrozvěst

i mladý hledač opálů se dal tou stezkou svést.

Jak dáš se stopou ptačí, tak se smrtí se zdrav,

pouštní vítr stačí psát tvou kostí epitaf.

R:

5. Když do šedivých tváří, co cestou byly trop,

za nocí měsíc září, tak opouštějí hrob.

Jdou tam, kam stopy ptačí, a jdeš-li podle stop,

[: o pár mílí odtud dál poušť značí další hrob. :]