Umírající pastevec

1. Krev barvila pod hochem trávu

a kamarád k němu si klek',

když sedlem mu podložil hlavu,

von trochu se nadzved' a řek':

2. Dej bič ke mně, přese mě deku,

a vodkopej hlíny pět stop,

tam nemůže sup ani dingo,

a stín ať mám, kde bude hrob.

3. Pak vosekej pěkný dva kůly,

ty chtěl bych mít u hlavy svý,

a kříž do nich vyřež a sedlo,

ať vidí se, kdo tady spí.

4. Tam v kotlíku mám trochu čaje,

tam číš nalej moji i svou,

a ťuknem, ať příště se sejdem,

kam pastevci po smrti jdou.

5. Slyš, zakňučel podivně dingo

a volá mě, přišel už čas,

tu nezvoní pastevcům hrana,

tu jinej se vozejvá hlas.

6. Až padne sem večerní soumrak

a slunce až přestane hřát,

až na všechno ulehnou stíny,

tak vzpomeňte, kdo sem šel spát.