Žlutá kytka

1. Žlutá kytka usychá, váza napůl vylitá,

v zemi škvíry sluncem letním vyrytý,

a pod křížem u plotu trčí svíčka bez knotu

tady leží Johny kulkou zabitý.

R. Nad hrobem stojí dívka bílá,

jak ta svíčka, co už dávno nehoří,

kytku chvějící roku svírá

a pak ji tiše na hrob položí.

2. Žlutá kytka usychá, váza napůl vylytá,

Johny smutný voči do tmy ubírá,

hledí slepě nahoru až k bílýmu mramoru,

kterej dveře k němu dolů zavírá.

Rec: Nevidí, jak nad hrobem dívka bílá,

modlitbou pláč svůj provází,

a k poslednímu sbohem síly sbírá,

a pak tiše mezi hroby suchou travou odchází.

3. Žlutá kytka usychá, váza napůl vylitá,

kroky mizí vítr bílej přízrak svál,

a pod křížem u plotu leží svíčka bez knotu

a i Johny, co tu dívku miloval.