Vrcholek světa

1. Mám za sebou spoustu krásných dní,

jenže co čas vzal, už nikdo nevrátí,

nevrátí z mládí smích, vůni kytek na stráních,

ani lákavých dálek volání

2. Tam, kde ráno slunce vychází,

tam, kde v noci hvězdy měsíc provází,

uprostřed stojím já, rukou z výšky zamávám,

až vás ranní slunce ze snů probudí

R: A tak tu stojím na vrcholku světa, pode mnou je zem zakletá

do mlhy a peřin z oblaků,

jarní vítr ve vlasech, krásou tají se mi dech,

stojím na vrcholku světa mý-ch dnů

3. Modré stužky řek v údolích,

všechny pouť svou končí v mořích vzdálených,

jenže já musím dál, proti proudu vstříc horám,

musím jít za hlasem zvonů vzdálených

4. Tam, kde ráno slunce vychází,

tam, kde v noci hvězdy měsíc provází,

uprostřed stojím já, rukou z výšky zamávám,

až vás ranní slunce ze snů probudí

R: A tak tu stojím na vrcholku světa, pode mnou je zem zakletá

do mlhy a peřin z oblaků,

jarní vítr ve vlasech, krásou tají se mi dech,

stojím na vrcholku světa mý-ch dnů