Konec století

Zní píseň šibenic, země se otvírá,

horká je láva z Krakatoa.

Myšlenky prchají po cestě do nikam,

bohové pozvedli válečnej kyj.

Maličká opice hraje si v liánách,

člověčí dobrodruh oslepil zrak.

Z ??? jsou kostely v pohřebních chorálech,

nebožtík pozvedl k obloze zrak.

To je konec našeho století,

to je konec století.

Mávají rukama, vítají neštěstí,

věříce maskám na tváře nehledí.

Zbožňují opium, zotročí myšlenky,

svorně je oblaží smrtící pach.

V hromadných sutinách zbořených velkoměst

hrají si děti, co čekají na smrt.

Šílené zářením, s holými hlavami

volaní matky zní z krvavých úst.