Žoldnéř

Byl jeden žoldnéř a neměl co jíst,

Přátele ztratil v bezpočtu míst.

Seržant byl zlý a neměl ho rád,

Žoldnéře přistih, když loupil a krad

Za trest mu věnoval deset ran holí,

To ho víc v srdci než na těle bolí.

Tak si vzal zbraň a zamířil pryč

Zmizel kdes v lesích, kam táhl ho chtíč

Za obzorem zní

bubny a dudy

a já bych chtěl utéct,

ale nevím kudy

blýská se a hřmí

obloha je šedá,

proč mám chcípnout za krále,

když mi najíst nedá

Toulal se po kraji, toulal se dal

Svobodu závidět moh mu i král.

Té se však nenajíš, o hladu jsi,

Tak začal přepadat okolní vsi.

Seržanta živí nenávist žhavá,

Žoldnéři zběhlý, pozbyl jsi práva.

Dezertér prchá, po stopách jdou

Mnohdy však horší než on sam jsou.

Svobodný byl, a domů chtěl jít

Žoldnéř má strach, co bude se dít.

Pak ho už mají, vystřelí do tmy,

a zoldnéř vykřikne, oči se zatmí.

Dostali žoldnéře, co měl jen hlad,

Poslušně v řadě měl radši stát.