Honec krav (Ghost Riders in the Sky)

Po zasmušilé pustině jel starý honec krav

den temný byl a ševelil jen vítr v stéblech trav

Hmi

tu honec k nebi pohledl a v hrůze zůstal stát

kdy z rozervaných oblaků viděl stádo krav se hnát

R: Jipija-é jipijajou, to přízraky táhnou tmou

Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavé

a na bocích mu plápolaly cejchy rezavé

a oblohou se neslo jejich kopyt dunění

a za nimi jeli honáci až k smrti znavení

R: Jipija-é jipijajou, to přízraky táhnou tmou

Ti muži byli zsinalí a kalný měli zrak

a marně stáda stíhali, jak mračno stíhá mrak

a proudy potu smáčeli jim tvář a košili

a starý honák uslyšel jejich jekot kvílivý.

R: Jipija-é jipijajou, to přízraky táhnou tmou

Tu jeden z nich se zastavil a pravil:" Pozor dej,

svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej

bys nemusel se věčně věku tady s námi štvát

a nekonečnou prérii, tahle stáda s námi hnát.