Čímž chci říct...

Sám ses rozhodl žít jen jednou vzpomínkou

Máš tolik rád tu slepou lítost svou

Přátel se vzdáváš, dřív než dorostou

V ten strom, jenž chrání

Dům, kde vzdal jsi lásku, léta tápe tmou

Jim prázdnoprázdné ruce obejmou

Takhle žít, tak styď se před sebou

Právě, právě dnes se šeřík chystá kvést

Je zase máj a každý zná tu lest

Kdy vůně srdce oslepí

A svádí k lásce, k lásce, k lásce

Víš, jak ztrácíš čas, když bláhově si lžeš

Proč vrásky mnout, když mládnout dokážeš

I nebe má snad osmnáct, ne víc

Proč nemít právě tolik, čímž chci říct...

Právě, právě dnes se šeřík chystá kvést

Je zase máj a každý zná tu lest

I nebe má snad osmnáct, ne víc

Proč nemít právě tolik, čímž chci říct...