Co mi dáš

Ami

Proud, který nosí lodi,

Dmi

ví, jak je těžké někdy plout.

Někdy se to hodí,

vím, že je lehčí utonout,

nežli žít.

Žít, to je směr,

směr který znáš,

to je láska, kterou dáš,

to je ztrácet, znovu mít,

skály kácet, ze rtů pít,

to je žít.

La, la, la... co mi dáš?

Živote můj, la, la, la, la, povídáš,

la, la... já tě znám,

Ami

to ty jen tak, la, la, la...

la, la, la, nebuď zlý,

la, la, la...protivný,

la, la, la... já nechci.

Dej, noci, dej mi spánek,

víš, jak je těžké někdy spát,

život není vánek,

spíš vichr, který umí

brát to, co máš.

Dej, slunce, aby láska má

byla pevná jako hráz,

která příval zadrží,

která překoná i mráz.

Řekni, dáš?

Tak co chci a co nechci?

Vím to vůbec? Vím.

Nechci mraky, nechci pláč,

nechci zvonit u dveří,

nechci bezútěšný fáč,

rozumíš?

Potom už je skoro jedno,

co mi dáš,

živote můj,

že jsem hezká povídáš

la, la, la... já tě znám,

to ty jen tak la, la, la...

la, la, la...báječný,

la, la, la, slunečný,

la, la, la,....... nic nechci.