Denim blue

Tak ještě tenhle flakón šmolkový Denim Blue,

ne zrovna ostrou břitvu a štangli salámu,

půl tuctu kapesníků a bůhví kolik dnů...

Budeš feš,

uneseš

všechno v podpaží.

Snad navrch ještě flašku placatou jak stín

a plnou jak ten kufr - tak zpola, v nejlepším.

Jó, takys přines hřebík, na ten však pověsím

raději

naději.

Moc už neváží.

Tys tenkrát přitáh nápěv falešnej jak ty sám.

A věčně sis ho pískal. A věčně sis ho hrál.

Na víčka od plechovek, na hřeben a tak dál.

No a dnes

jako rez

všude vyráží.

Už proto bys měl běžet, už bys měl vážně jít.

Jen přitom dávej pozor, aby ses neohlíd

a neviděl mě sedět a přímo z láhve pít.

Řek bys, že

potíže

mám snad s kuráží.

A takys přines vítr, nosils ho jak štít.

A slunce jako klenot a pořád`s ho chtěl mít.

Dost často jsi byl grázl, jen nikdy škarohlíd.

Jémine,

jak by ne.

Měl jsi toho dost.

To všechno si zas neseš pryč v prázdný bagáži.

A že je toho tolik, to mě vlastně zaráží.

A zatímco teď šlapeš snad někam k nádraží

já jsem plonk

a tvůj song

hryžu jako kost.

Tak dost.