Déšť tváře smáčí

Déšť tváře smáčí

Splách štěstí a smích

Pár nás tu kráčí

Já a pár přátel tvých

Teď kdybys mohl z rakve vstát

Zas by měli věci jiný spád

Ty uvítal bys všechny známé

Zeptal by ses, jak se máme

Pak objal bys má ramena

Já šla bych jako zmámená

Tvé ruce, něžná kladiva

Má ten, kdo často hladívá

A zavelel bys čelem vzad

Pryč od těch těžkých černých vrat

Pryč od věnců a zplihlých stuh

Jdem bloumat městem nazdařbůh

A šel bys v čele průvodu

Hledat prázdnou hospodu

Jak já bych byla, Bože, pyšná

Trochu svatá, trochu hříšná

A v kruhu přátel jako dřív

Bys objednával metr piv

Svět točil by se jako mlýn

Já bych si sedla na tvůj klín

A pak už píseň za písní

Se vzduchem snáší a my s ní

Z tvých očí, dechu, zpěvu, tlap

Vím, že jen ty jsi pravý chlap

Teď kdybys mohl znovu vstát

Ožil by tvůj majestát

Ty dal bys sbohem hrobu

Já bych svlékla černou róbu

A našel bys ten nóbl krám

Kam přes výklad jen hledívám

A řek bys - kup si to, co chceš

Ať se líbíš, ať si mi feš

To všechno a pak mnohem víc

Bys ještě mohl něžně říct

Jen kdyby křídla černých vrat

Nás nepřestala dovnitř zvát

Teď kdybys mohl znovu vstát

Zas bys všechno hravě zvlád

A já bych nebyla tak sama

S tebou byla bych jak dáma

Zas ožily by hry a sny

Kdy byl jsi prostě úžasný

Kdy dals mi duši, ba i tvar

Ten ze všech nejvzácnější dar

Můj dík tak pozdě přichází

Jak říct mám tady bez frází

Že smutná jsem a dojatá

Tvou láskou ale bohatá

Ach, táto

Ach, táto

Déšť tváře smáčí

Splách štěstí a smích

Pár nás tu kráčí

Já a pár přátel tvých