Já se vrátím

Tulák má v poli stoh

pak jen pár bosých noh

já vím co mu zbývá.

Na slámě tiše snít

za obzor pěšky jít

on si přesto zpívá.

Je to neznaboh

jak by se modlit moh

on si pořád jen zpívá

že doma na stráni

se vítr prohání

a že tam voní hloh.

Já se vrátím já se vrátím

když srdce mám kompas i krám.

Já se vrátím já se vrátím

na cestu k vám se ráda dám.

Kolik let odsedět

čtyři tři nebo pět

ještě vězni zbývá?

Chleba kus vody džbán

na řetěz upoután

on si přesto zpívá.

Chtěl by povědět

několik všedních vět

když se ven oknem dívá.

Oázou na poušti je ten

kdo odpouští

co světem stojí svět.

Já se vrátím já se vrátím

i když se ptám kam jíti mám.

Já se vrátím já se vrátím

jak racek bílý k písčinám.

V období dětských her

hraje se vždycky fér

dětství je voda živá.

Nikdo nám nebrání

nabrat ji do dlaní

čas je liška lstivá.

Nemá charakter

hraj dej nebo ber

a tak nám už jen zbývá

pustit film pozpátku

jít hledat pohádku

na místa dětských her.

Já se vrátím já se vrátím

do dětských snů a k dětským hrám.

Já se vrátím já se vrátím

já cestu zpátky dávno znám.

Dala jsem na pospas

pohledy gesta hlas

jsem už jen napůl živá.

Osudem zkoušená

samotou zkroušená

tak to už někdy bývá.

A jak běží čas

zdá se mi že se zas

nade mnou rozednívá.

Jen refrén ohraný

sype sůl do rány

a pálí jako ďas.

A já se vrátím, já se vrátím,

co bude dál zpaměti znám.

Já se vrátím já se vrátím

jak ten kdo dlouho zůstal spát.