Lebka

Až pak Vítr mi projde Lebkou

stáhne z kostí pleť kdysi hebkou

Číst budete z dásní

že vysmívám se

Smrt je básník

Vám dojde časem

Zmizí má podstata

dřív oblá – buclatá

Tvář – rys Rys Rys

mi změní stádo krys

Černý pár bradavek

sní hlína – To mám vztek

Též klín – můj sval

co se tak rád radoval

Zadek můj – k hlazení

v pánev déšť mi promění

Oči mé nebeské

Tak Smrti zatleskej!

Mé rty – tak silné v křiku

sní párek hrobaříků

Srdce moje – prosté vin

i pár mých ptákovin

Tělo dřív k obdivu

všech vás – vás nádivů

všechno změní Smrt – mžik

Sám Velký Otazník

A navíc stane se

můj mozek odnese

Mozek můj – tenhle skvost

co zjevil budoucnost

Jak já práchnivím

Ten můj zánik – řád

Už já v lebce teď

cítím vítr vát

Vát