Potměšilý host

Jsou čtyři ráno nebo víc

jsem vzhůru koukám na měsíc a nebo dolu do ulic

Hmi

kde lampy bloudí

snad je to jedna z nočních můr

co vidím to je soudní dvůr a ten mně teď soudí

Soud rána to je nespavost

a notně potměšilý host

Hmi

je seriózny na výsost a tak mě teď soudí

Já ale kuráž posbírám a řeknu všechno popírám

jen ať si mně soudí

Ať mně klidně soudí – já se nepřiznám

R: Soudí, tady mou nápadnou růž

Emi

dnes mně soudí, kdejaký náhodný muž

že chci stále jen dávat i brát

že mám v úmyslu žít jak se dá

v proudů dní míjejících

Hmi Emi

občané přísedící k tomu já se vám

nikdy nepřiznám, já se nepřiznám.

Mý milí asi nevědí

že slouží službu medvědí

že v roli svědků povědí že mám ráda třeba .. růže

I to že ešte radši spím a v myslích zabloudím

k vůni mužské kůže – to mi nepomůže

Co napůl je chci docela

Chci vstát jak ptáci z popela a dělat co se nedělá

a za to mně teď soudí

Chci v kádi světa hledat špunt

když na huntě se pozná hunt

a v zlatě jeho kontrapunkt

proto nezabloudím

a tak se nepřiznám.

R: Soudí, tady mou nápadnou růž...

Ten soud mi říká: Už to vzdej

jen na sebe podívej a za pravdu nám dej

že si pěknej ptáček

Jen pohleď na svou minulost

a pochop že v nás hárá zlost

Tak požádej nás o milost

a začni s pláčem.

Hmm.. Já koukám vzhůru na měsíc

a taky dolů do ulic a sama sebe slyším říct

nejsem z těch kdo loudí

Už nechte dalších průtahů

Jsem vinna v plném rozsahu

Hlas soudce mě soudí

Já se přiznávám.

R: Soudí, tady mou nápadnou růž...

...

plně přiznávám, já se přiznávám...