Já tě čekala

Někde v Tróji vedls deset let

tu válku šílenou

doufám, že ses taky nezaplet

s tou Krásnou Helenou.

Trvalo ti dalších dvacet let,

než jsi našel cestu k nám

a teď najednou jsi tady zpět,

už tě ani nepoznám.

Odešels ještě mladý

a ted máš hlavu šedou

a dost je těch, co tady

doufají, že mě svedou.

Já tě čekala, já tě čekala

a ta řeka času byla děsně pomalá,

ve mně hořelo

jak ohně na pobřeží,

abys dobře z dálky poznal,

kde tvůj domov leží,

a ty ses toulal dál po mořích

a ty ohně už nehoří..

Vyprávíš m i Odysseu svou

a jsi v ní hrdina

a Já jsem tou Penelopé tvou

a láska jediná.

Zaslechla jsem, co jsem neměla

jak to jiné vyprávíš

kolikátá už to slyšela

s kolikátou asi spíš?

Tam zůstala tvá síla

a mně ses vrátil sešlý ­

a já ti věrná byla

no, věř si tomu, chceš-Ii.

Já tě čekala, já tě čekala

a ta řeka času byla děsně pomalá,

ve mně hořelo

jak ohně na pobřeží,

abys dobře z dálky poznal,

kde tvůj domov leží,

a ty ses toulal dál po mořích

a ty ohně už nehoří...

I když zbudu sama,

no tak al, byl bys mé neštěstí

když jsi Odysseus, tak se vral

do řeckých pověstí!

Já tě čekala...