Každý jednou zaplatí

Slíbils mi, že se budu smát

A navždy šťastná všem se zdát

A krásně žít

Opilá láskou jako snem

Blažená věčným úsměvem

splněných přání...

Pak otevřel jsi dokořán

svět ostrých loktů

oblých hran

Prý stačí jen se snažit

Láska však zlatem ztrácí lesk

bohatství bída - věčný stesk:

Můžeš všechno, o čem sníš

Chceš-li stoupat, pak jen výš

Ale v nic už nevěříš

Slíbils - a vždy jen slibovals

Už nikdy polku - hrajte waltz!

Ten volný proud

Míň proher a víc nadšení

víc hříchů a víc vzrušení

Míň ... milování

Co s tím, že v směšném trysku dní

naděje zmírá poslední?

Kdo z nás by chtěl to zažít?

A když i šance zmizí nám

pak v divném světě zlatých bran

zbude každý člověk sám

Srdce prázdné dokořán -

Proč to vlastně povídám?

Kdo nikdy lásku nepoznal!

Tak snadno získals další území

Kdo sebe sám jen miloval

Věčně se vznášel nad zemí

A co teď, myslíš, bude dál?

Ty své sbírky si sbal!

Kdo by ve dveřích stál

Když čas trhne opratí

A když se láska vytratí

Prý jenom stačí oči otevřít

Nikdy se zpátky nevrátí

Jak jsem tak slepá mohla být

Ty jako poražený král

Z mého žití se vzdal

Ve svých pravdách jsi lhal -

Každý jednou zaplatí

Slíbils mi, že se budu smát

A dnes je konec, tečka, mat!

Co má se stát?

Můžem žít jako sousoší

Bez hádek a bez rozkoší

Copak není to málo?

Stačí, že bez tebe tu spím

A za nocí se probouzím

Co se to s námi stalo

Vždyť přece někde musí být

Ten vztah, ten zájem

Vroucí cit

Bývals krásnou závratí...

Teď se chystáš odejít -

Každý jednou zaplatí

Kdo nikdy lásku nepoznal

Tak snadno opouštíš svá uzemí

Kdo sebe sám jen miloval

Nechceš se vznášet nad zemí

A co teď, myslíš, bude dál?

Ty své výhry si sbal!

Kdo by ve dveřích stál

Když čas trhá opratí

A když se láska vytratí

Prý jenom stačí oči otevřít

Nikdy se zpátky nevrátí

Jak jsem tak hloupá mohla být

Ty jako poražený král

Z mého žití se vzdal

Ve svých pravdách jsi lhal –

Každý jednou zaplatí