Koho tlačí můra

V maringotce s poníkem

a s šapitó časem pošitém

stál na náměstí,

měl toto návěstí:

Ten, koho tlačí můra,

ať zaplatí búra,

postoupí dál.

Až vyjde, bude zpívat

i ten, co jen stál opodál.

Tak koho tlačí můra,

ať zaplatí búra,

postoupí dál.

Tam čeká fórů fůra –

kdo je viděl, ten se smál.

Lidé se hned seběhli,

to šapitó rychle oblehli,

kdo šel ven, ten se chvěl,

se smíchem vyprávěl:

Ten, koho tlačí můra,

ať zaplatí búra,

postoupí dál.

Až vyjde, bude zpívat

i ten, co jen stál opodál.

Tak koho tlačí můra,

ať zaplatí búra,

postoupí dál.

Tam čeká fórů fůra –

kdo je viděl, ten se smál.

Vlastnil hustý knír,

že nebyl mužem solidním, solidním,

mně se tak zalíbil,

že teď tu zpívám s ním:

Ten, koho tlačí můra,

ať zaplatí búra,

postoupí dál.

Až vyjde, bude zpívat

i ten, co jen stál opodál.

Tak koho tlačí můra,

ať zaplatí búra,

postoupí dál.

Tak koho tlačí můra, koho tlačí můra,

ať zaplatí búra ať zaplatí búra

nám.

Tak koho tlačí můra, hned bude mít náladu,

tak koho tlačí můra, hned bude mít náladu,

tak koho tlačí můra, hned bude mít náladu...