Ta pusa je tvá

Ta pusa je má, - ta pusa je tvá,

nakonec, proč se ptát, bude krásná a nekonečná.

Tu pusu mi dáš, - tu pusu ti dám,

nejhezčí, nejbáječnější, jakou jsem znal.

Hm - teď měla bys říct: - ach ne, tady ne.

Vždyť líbat v jízdní dráze zdá se nevhodné.

A ty by si měl - teď v rozpacích být

a zkoumat míru nevkusu právě teď pusu chtít.

Však to co je v nás, - nemůžem teď zpátky vzít.

Když pusa je má a je taky tvá

zastaví čas i dech,je v ní závrať nekonečná.

Ta pusa je víc než záblesk a šajn,

ať si nám svět hříšky sčítá nám je teď fajn.

Žár i mráz, hm, proud střídavý

a křídla co s výškou závratnou slunce nám prý roztaví.

Že málo tě znám, že přejde tě smích,

že lásky takto líbané záhy zavane sníh.

Co na tohle říct? Přece nic a líbat víc.

Ta pusa je tvá, ta pusa je má,

nakonec proč se přít, když je krásná a nekonečná.

Ta pusa je tvá, ta pusa je má,

může ji dát jen ten, kdo se láskou nezadýchá.

Když pusa je tvá a je taky má,

zastaví čas i dech, je to krása neskutečná.

[: My chceme už víc, (hm) než návraty k snům.

Ať to svět ví, jak ti dávám pusu jak dům. :]

My chceme už víc, (my chceme už víc),

než návraty k snům (než návraty k snům)

Ať to svět ví, jak ti dávám pusu jak dům.

My chceme už víc, (my chceme už víc),

než návraty k snům (než návraty k snům)...