Zákaz předjíždění

on: Daptam, daptam, dádadádada...

Já po dálnici stovkou jsem se šoural

svou fantastickou Škodou GLS,

dneska žádnej risk a vzpoura,

prostě ani kilák přes, i když jsem

jindy běs a rallye král.

Ty sliby byly krásné jenom chvíli,

pak za pár vteřin poztrácely lesk;

mě předjel trabant, víla v brýlích

řídila ten blesk, já hnal se za ní

než bys dlaní tlesk´.

Daptam, daptam, dádadádada...

ona: Co chce ten chasník? Proč se neukázní?

Proč tiskne pořád klakson hlasitý...

Proč lepí se mi na nárazník s autem nemytým

a bliká na mě blinkrem rozbitým...

On možná chce mi vnutit, že jsem píchla,

že odpadnou mi dvířka od pantů

a nebo, běda, v přestrojení strážce volantů

tu stíhá rychlou jízdu trabantů.

on: Daptam, daptam, dádadádada...

Já nedbal dále bezpečnostních zásad,

já hořel vášní přímo tekutou.

Ta dívka mlčí, chce mě drásat

s tváří nehnutou, tož přidám plyn,

ať skončím pokutou.

ona: Ten mladý muž je hazardér a šílí,

vždyť neví, že můj vůz je závoďák.

Mám smůlu, byl můj přesný typ

a navíc ještě milý až na to,

že měl zrak jen pro auťák.

on: Pak dívka šlápla na plyn mírně vzteklá

a trabantík mi zmizel dvoustovkou,

já naštěstí se nedozvěděl,

co mi tenkrát řekla

a tak jsem začal chodit se Žofkou.

Daptam, daptam, dádadádada...