Poprvé a naposled

Možná si vzpomínáš na tu noc páteční

která nás nad ránem změnila navždycky

Noc, kdy nic netlačí v posteli z bodláčí

kdy měsíc zhasíná na láhvi od vína

S rukama od krve milovat poprvé

najednou všechno říct a nechtít ublížit

Možná si vzpomínáš na ten den poslední

v rádiu zpívali o láskách nevšedních

Do louží v ulicích padal sníh, šedivej jak náš byt

a víno na stole nebyl čas otevřít

Někdo z nás spálil most přes řeku Lhostejnost

nezbyl nám žádnej cit, už ani nenávist

košile svatební potrhal vítr dní

ten, kdo nám zastele studený postele

kdo mi tvý objetí vymaže z paměti

tvá jizva na dlani a kalná svítání jsou pryč

jen tenhle prázdnej byt tu zbyl

jen tenhle divnej byt mi zbyl

Nezbyl nám žádnej cit, už ani nenávist

košile svatební potrhal vítr dní

tak, kdo nám zastele studený postele

kdo mi tvý objetí vymaže z paměti