Na pohřbu

…zástupem žádných

následujíc rakev prostou,

vnitř idejí zrádných

čpící apatií sprostou.

Nepodoben živým

v jméno chcíplého zřím –

nemůže býti jiným –

je drze mnou, vím!

Hostem na pohřbu svém;

chápej, bytosti!

Procitnut v marnost každým dnem

odmítajíc zvratky lítosti…

Tam, kde schrána ostane,

duše epitafu doznává;

zda nemrtvý minulým povstane

et cetera nihil poznává!