Malá mořská víla

Znáš malou vílu vodní,

co chtěla mít jen jeden den

svou čistou lidskou lásku

a kterak se jí splnil sen bláhový?

Já to vím.

Dá jazyk svůj a čeká.

Pro láskou navždy oněmí.

To nechtěj od člověka.

Ta víla žila v domnění falešném,

jen se svým snem.

Tančila malá mořská víla,

kouzla jí v ženu proměnila.

Tančila malá mořská víla

a žár plál.

Tančila malá mořská víla,

prý lásce lidské uvěřila.

Tančila malá mořská víla

a žár v ní plál.

Víš, jak ten příběh končí?

Princ malou vílu opustil.

A ona má vzít končíř.

Pak by jí osud odpustil,

v říši víl ji propustil.

Tančila malá mořská víla,

víckrát se domů nevrátila.

Tančila malá mořská víla

a žár plál.

Tančila malá mořská víla,

jen pěna bílá z ní teď zbyla.

Tančila malá mořská víla

a žár v ní plál.

Já na to kouzlo myslím.

Už sotva tě kdy uvidím

a nikdy nepolíbím.

A že tě zabít neumím,

jak tvůj stín se rozpustím.