Píseň zázraků

Láska mě míjí

život vrásky dal

Večery pálí, znáš to sám

Dům plný stínů

z okna mávám dál

Tvůj stín náhle zalét k nám

Voněl jsi dálkou

slíbil's mi jen jednu noc

já jsem si přála mnohem víc

jsi posel dávných snů

máš tu velkou moc

Po vánku lásky ti letím vstříc

Co život vzal mi zpátky dává

sto sluncí, tisíc úsměvů

Když ráno vstávám

hřej mě dál jak láva

Zpívám si do oblaků

svou píseň zázraků

Od těch dob

máš tu vždycky dveře dokořán

Zůstaň a hádej co ti dám

Tvé moře doteků

přeplavu nastokrát

Jen slzy lásky teď prolévám

Ó, hej, hej

Co život vzal mi zpátky dává (dává)...

Héj, héj, hééj

Héj, héj, hééj

A z krásných závratí

stavím zámek snů a lásky chrám

Vášeň mám a vím, co s ní

A, ha, há

Co život vzal (co život vzal) mi zpátky dává (zpátky dává)

sto sluncí, tisíc úsměvů (sto sluncí, tisíc úsměvů)...