Ptám se, co je ti

Už si řek stokrát,

že práskneš do koní.

Mít u mě podnájem,

že už ti nevoní.

Dnes balíš, jak se zdá.

A teď co na to já?

(Co já?)

Myslím si,

máš-li jít,

k čemu byl by tu pláč a dojetí?

Pár dnů proletí

a dál jde každý sám.

Máš-li jít,

pročpak zůstal jsi stát už potřetí?

Ptám se‚ co je ti?

Ptám.

Tak ještě psací stroj

a svoje holení.

Snad ti už dochází,

cos tu měl za jmění?

Mám ti bránit, či se smát?

Trapnost na každý pád.

Myslím si,

máš-li jít,

k čemu byl by tu pláč a dojetí?

Pár dnů proletí

a dál jde každý sám.

Máš-li jít,

pročpak zůstal jsi stát už potřetí?

Ptám se, co je ti?

Ptám.

(Já se ptám.)

Co říct, co mluvit ze zmatků?

(Ticho říká víc.)

Že v duchu slyším známý zvuk podpatků.

Pak se vše ztiší, jen kocour zavrní.

A ty tu stojíš a jsi jak na trní.