Zapomenutá trať

Procházím zarostlou stezkou, na zádech těžkej džínovej vak

Vybalím spacák na trati, neboj se, dávno tu neprojel vlak

Sen se mi do hlavy vkrádá, najednou hřeje červnovej den

Pohnou se výhybky, strhaný šrouby, zapraská dubovej kmen

Výpravčí vytrhá plevel a trní co vlezlo mu do kolejí

V hitláku zahlídne škvírou ve dveřích, jak hoboes si připíjejí

Nevolá do další stanice, aby je chytli, mávne jen tak

Položí plácačku, sundá si čepici, vypravil poslední vlak

R: Rezavý koleje mlčí, vekslař Sam nechodí tmou

Podzim už maluje tuší krajinu uplakanou

Semafor v zatáčce usnul, lucerny přestaly plát

Na hradle u šraněk vyhasly kamna, vagóny zůstaly stát

Vlak jednou vrátí se z dálek protkaných sluncem z dešťovejch mraků

Zapíská, oblakem sazí vyplaší hejno ospalejch ptáků

Zaduní kamenným mostem přes potok dávných tuláckých snů

Kolem přejezdů rozhodí závory zkroucený hořkostí nečinnejch dnů

R: Koleje nocí se lesknou, vekslař SAM brouká si tmou

Oblékl zmaštěnou vestu, vzal pixlu pomačkanou

Semafor v zatáčce bliknul, lucerny začínaj plát

Na hradle u šraněk kouří se z komína, vagónům nechce se stát