Odcházím

Slunce v trávě leží jako míč

Co dávno hřiště opustil

Cesta míří mezi domy pryč

Strom list na zem upustil

Jako předehra

K nebi se vznáší proužky kouře z komína

A já se naposled za nimi ohlídnu

R: Já totiž odcházím ze světa lidí

Stromy se mě nebudou furt chtít na něco ptát

Co na jaře zaseju to na podzim si sklidím

A mezitím to bude prostě jen potichu zrát

Všichní vědí, co se dělat má

Každej umí radu dát

Kde rozsvítit když je v bytě tma

Co si myslet a co psát

Já už nic nedělám a ani nepíšu,

Už jenom pozoruju co ze mě leze

Kdy se to zastaví a má to nějaký meze

Koho to zajímá a chci to vůbec vědět

Ale rozhodně tu nebudu jenom tak sedět

R: