To zatracený vedro

1. Já zapomněl už dávno, co je to boty zout

a už si ani nemůžu vzteky odplivnout

docela jsem zapomněl, kam jsem chtěl vlastně jít

šlapu dál a nezbejvá než klít, než klít, než klít

2. Jen v prachu tichý kroky a místo vody prach

ta cesta nikde nekončí já začínám mít strach

že někde tečou řeky už mi zbejvá jenom snít

plavat s hubou dokořán a pít a pít a pít

R: Šílený slunce nad vobzorem divný čáry maluje

z trávy se práší, sůl jak bičem kůži ze zad stahuje

to zatracený vedro, to zatracený vedro

|: ta žhavá koule se z mý žízně zatraceně ra-du-je :|

3. Táhnu vedrem do ticha a nikde ani stín

jsem v tomhle kraji jedinej kdo žije co já vím

sup se snáší pomalu a slyším zvony znít

lezu dál a zbejvá jen umřít, umřít, umřít

R: Šílený slunce nad vobzorem, divný čáry maluje

z trávy se práší sůl jak bičem (snáší rudá koule) kůží ze zad stahuje

to zatracený vedro, to zatracený vedro

ten rudej ďábel (ta žhavá koule) se z mý žízně zatraceně raduje

to zatracený vedro, to zatracený vedro, to zatracený vedro