Toulání v dešti

1. Je skoro ráno a padá déšť, ale mohla jsem se v čase splést,

vždyť už se celou věčnost toulám v ulicích.

Jseš tu se mnou a je nám fajn, pár kolemjdoucích už nás znaj

a co si myslí, mě nějak obzvlášť netíží.

Bez bot se touláme dál, i když teď prší ještě třikrát víc.

R: /:Déšť nám padá do vlasů a jeho kapky mě hladí po tvářích,

v ulicích už se rozednívá.

Jenom stůj a vnímej tu krásu,

vždyť víš, že všechno jednou odeznívá.:/

2. Je skoro ráno a prší dál a mě se nádhernej sen zdál,

že se s tebou někde toulám v ulicích.

Že spolu jdem, ani nevím kam, já naslouchám tvým povídkám

a ten déšť nám vlastně vůbec nevadí.

Bez bot se touláme dál, i když nám prší ještě třikrát víc.

R: /:Déšť nám padá do vlasů a jeho kapky mě hladí po tvářích,

v ulicích už se rozednívá.

Jenom stůj a vnímej tu krásu,

vždyť víš, že všechno jednou odeznívá.:/