Víš

1. Konečná, vlak už zůstal stát v našem nádraží,

monotonní zvuk teď přestal hrát,

já domů vyrážím.

Půlnoc se blíží, na nebi se blýská,

cestu městem mám před sebou

a mně se stýská

už mě to táhne za tebou.

R: Víš, já toužím být s tebou,

když na tebe myslím ...

Víš, já toužím být s tebou,

když jsem na cestách a ty mi scházíš.

Víš, já toužím být s tebou

pokaždé, když sama se cítím.

2. V ulicích život zůstal stát, nic už neběží

a jeho nový rytmus začne hrát,

až půjdem nábřežím.

Půlnoc se blíží, na nebi se blýská,

cestu městem mám před sebou

a mně se stýská,

už mě to táhne za tebou.

R: Víš, já toužím být s tebou...