Drnová chajda

1. Nóbl nevyhlížím, i když bydlím na svý parcele,

a mý jídlo není vždycky fajnový,

kolem myši skáčou, když se stulím do svý postele

na západě v starý chajdě drnový.

2. V tomhle drsným žití, namouduši, jsem však vlastní pán,

i když z jídelníčku hubnu na těle,

vždyť jsem šťastnej jako v zemi strejčka Sama puritán

v starý chajdě z drnů na svý parcele.

R: Sklo v oknech chybí, do dveří jsem kůži zavěsil,

vánice sem střechou fučí vesele

a já slyším, jak se travou krade kojot, co tu vyl

kolem chajdy z drnů na mý parcele.

3. Když jsem jak mládenec na východě doma "sbohem" dal,

abych dobyl světa a žil přeskvěle,

že tu budu starou slámou topit, jsem se nenadál,

v starý chajdě z drnů na svý parcele.

4. Šaty pokecaný, takže jako hastroš vypadám,

v baráku už nevím sám, kam bych se hnul,

nedal bych však svobodu, kterou tu na západě mám,

doma na východě za prostřenej stůl.

R:

5. Co si ještě přeju, je, aby mě dívka přemilá

vytáhla z tý bryndy, kde jsi, anděle,

blahořečil bych jí, kdyby tady se mnou bydlila

v starý chajdě z drnů na mý parcele.

6. Zbohatli bychom tu na západních širých prériích,

šťastně spolu žili jako manželé,

a tak zapomněli na trápení prvních časů zlých

v starý chajdě z drnů na mý parcele.

R:

7. Kdyby požehnal nám šťastnej osud a dědice dal,

aby našim srdcím bylo vesele,

ó, jak by se i při těžký dřině každej usmíval

v starý chajdě z drnů na mý parcele.

8. Až by po čase pak ratolesti, co jsme zplodili,

vyspěly skvěle na duchu, na těle,

osamělí už bychom pak vůbec nikdy nebyli

v starý chajdě z drnů na mý parcele.

R: