Zmrzlý dřevorubec

1. Já v kavárně kafe si míchal a chystal se, že budu pít,

když čísnice ke mně si sedla, a že prej jsem její typ.

2. Řekla: "Já dřevaře na dálku poznám, takovej bejval můj muž,

jako ty kafe míchal si palcem a vo jazyk brousil nůž."

3. "Můj milej byl ze severu dřevař, měl pevnej hlas i krok,

když fousy mu přerostly přes tvář, tak je vokousal a spolk'."

4. "Když poprvé zmohla ho láska a mě něžně do náruče vzal,

zlomil mně přitom tři žebra a v zádech natrh' sval."

5. "Já vařila pro něj moc ráda: byl při chuti, všechno jíst moh',

když jsem do sena nalila whisky, tak sněd' ho klidně stoh."

6. "A nevěděl, co je to zima, nikdy ho nezáb' nos,

když padesát pod nulou bylo, tak šel štípat dříví bos."

7. "Jen jednu měl chybu, tu přiznám: dost nerad se myl,

ale kdyby se bejval byl neumyl, tak by možná ještě žil."

8. "To mrzlo tenkrát tak mocně, že k noci přimrz' den,

můj milej se poprvé umyl a potom vyšel ven."

9. "Už nikdy se nevrátil zpátky, změnil se v čistý led,

jsem zoufalá bez jeho lásky a netěší mě svět."

10. "A tak tady v kavárně sedím a čekám, až zjeví se muž,

co kafe si zamíchá palcem a vo jazyk nabrousí nůž."