Lyrics Jan Nedvěd

Jan Nedvěd

Dvacátý století

Ami

1. Zastydím se v duši svý

když některý lidi slyším říct:

"Věrnost, cit a přátelství",

to mám chuť z nich kůži svlíct.

Vždyť je znám a už spoustu let,

z těhle slov si žijou jen

a každej den dokážou brát pod heslem "Vem, kde vem".

Ref: Co dalo nám vlastně do vínku dvacátý století?

Pár válek, svobodnou maminku, kouřový prokletí.

Hmi

A stovky těch, co se snažej žít z lidí jako my,

těch, co svět ženou bůh ví kam

do věčný hluboký tmy.

2. Každej den musím si znovu říct

"Zítřek lepší bude snad".

A večer sám přemejšlet o té spoustě zla a zrad.

Hola, hej, no zrovna vy,

už máte všechno, co jste mohl mít

a duše nic, nic vám neříká,

takže nemáte se o co bít

Ref:

+ Co dalo nám vlastně do vínku dvacátý století?

Pár válek, svobodnou maminku, kouřový prokletí.

(do stracena)