Hance

1. Ještě máš pod kůží smích,

ještě pod mou hlavou ruku máš,

tiše pod závěsy vklouznul nám den

zeptat se, kolik si mě ještě dáš,

a než ti pod nos sedne z verandy kouř,

pomalu sprcha smývá dnešní noc,

ne, nejsem nešťastnej, vždyť mám tě,

mám tě rád, a to je tak moc.

2. Žádný velký slova, sliby a nic,

objetí, něha, pomoc, činy jsou víc,

plujeme po řece, kde není snad břeh,

myšlenkám poroučíme: jen žádnej spěch!.

Tak hezky zvolna, jednou ty, jednou já,

už se mi po nocích, už o tobě zdá,

tak jenom opatrně, zvolna,

po špičkách, jak v lásce se má.

3. Ještě mám pod kůží smích,

ještě od snídaně mléka chuť,

a den na mě přes tvý mávnutí dých',

dneska se stýskat bude, buď jak buď,

Jakub si někde brumlá to svoje "dádá",

až ho oblíkneš, tak pusu mu dej,

a řekni, že mě máš ráda,

že nám bude ve čtyřech hej.

4. Žádný velký slova, sliby a nic,

objetí, něha, pomoc, činy jsou víc,

plujeme po řece, kde není snad břeh,

myšlenkám poroučíme: jen žádnej spěch!

Tak hezky zvolna, jednou ty, jednou já,

už se mi po nocích, už o tobě zdá,

tak hezky opatrně, zvolna,

po špičkách, jak v lásce se má,

/:tak hezky opatrně, zvolna,

po špičkách, jak v lásce se má:/