Hlína

1. Proud nočních vírů v řekách znám, když otáčí se loď,

a tmou, když nevíš kudy kam, a tmavá tůň zve pojď.

My jako kluci u nás tam, kde jsme šťastný žili svět,

občas vzali loďku s půlnocí a strach, ten mám až teď.

2. Proud nočních lásek tak prudkých znám,

když dlaním k tělům blíž je blíž.

když v křiku lásky k těm nežným hrám si spívat v lásce smíš.

My jako kluci u nás tam, kde jsme šťastný žili svět,

občas vzali děvče s půlnocí a strach, ten mám až teď.

3. Proud nočních dešťů a ranních mlh a svítání jak znám,

když potok v lesích břehy strh a valil hlínu k nám.

My jako chlapi u nás tam, kde se ještě žít dá svět,

my milovali přírodu a milujem i teď.