Matouš

Pár drobných lístků ulicí k ránu

hnal vítr cestou od hory k nám

pár stránek z Bible bílých jako plátno

kde Matouš s láskou vyprávět chtěl

2. Kdos’ trhal, zůstaň a klekni v právu

sypej si popel, kam můžeš jen

tys hodil kámen a v davu se skrýváš

kam jen ty, blázne, kam schováš den

R: Věřím a doufám a s nadějí, s vírou,

tak lehko snáším, co musím žít

i kdyby bolest mé duši se smála

tvá láska stačí k odvaze jít

mezihra

3. Tak těžce nesu dnešek, můj Pane,

závidím dětem čistotu, cit

a kytkám krásu a koníky vrané

pohladím vždycky, když vidím jít

R:

4. = 1.