Mayovky

Dmi

1. Dávno už v polích ztichnul pokřik vran,

měsíční záře, vločky poletují tu a tam,

Gmi

to jednou večer přišla paní Zima

Dmi Ami Dmi

pozeptat se, co a jak se mám.

2. Dřevěný teplo voní po trámech,

nechal jsem vodu ohřát na čaj, na grog na kamnech,

pak v rohu u skleničky začal jsem si zpívat

o tom, jak dřív bylo líp.

R: Asi už stárnu nebo hloupnu snad,

já jsem měl mayovky a Wolkera rád,

a než jsem šel s holkou, řek' jsem stokrát snad,

jak je mi milá, něžná, hezká,

a jak bych chtěl ji mít rád.

3. Najednou všechno se to zvrtlo tak,

na pramen žába sedla a na helmy černej pták,

a já si myslím,

že na tenhle podivnej svět asi nepatřím.

4. Jen ta má Sázava mi občas vrátí chuť se smát,

někdy se zastaví tam přítel, děvče, kamarád,

pak v rohu u skleničky zpíváme si o tom,

jak dřív bylo líp.

R:

5.=1.