Můj Ota Pavel

Noc byla delší než den a chtělo se tak spát

někdo si myslel na svou holku a

někdo začal hrát Nepoznám hezčí ráno

než když do mlhy se stává, I suchá

tráva kouří jinak a slunce jinak mává

Napřed se na obzoru cosi zvlní a začervená den

A po špičkách jak do pokoje slunce

vyhoukne se ven a nad těšinou vymění se

vrbám mlčenlivý stíny a na odblesku hladin

vidíš jasně jak melou boží mlýny

A na chatrných loďkách první rybáři

nahodili svůj prut, z rákosí v hejnech kachny

vzlétnou a osi z tichých půt i po skalách se

vtáci k letu chystaj, to podle rozepnutých křídel

a voda je tak průzračná a čistá,

já viděl jsem to, viděl.

2.

1.