Odpusť

Nesplněný den mi do pokory schází

přesvědčený vírou v pokání

do odpustků sáhl jsem jak chvilka zneuznání,

sám sobě věřit chtěl jsem pojednou

R: Odpusť, však ty víš, jen den mi k noci schází

jen důvod hledat víc teď chvíli jen

Z nesnází a dnů, kdy bolest duši zkazí

přestal jsem věřit chtít v tvé jméno jmen

Otevřu teď tvou, tvou knížku pravd a slibů

Kdybych jenom měl, měl sílu víc si vážit slov

O lásce a dnech tvých věčných požehnání

a že u mě si a já_ nevěřím v tvůj soud

R: 2x

+ Odpusť však ty víš