Lyrics Jan Nedvěd

Jan Nedvěd

Sedmkrát

Bílé jsou prameny dlaní když přivíráš ústa

A modré jak obloha jarní když neustanou

Červeně vidí tvá duše když zavolám zůstaň

a do zlata zbarví se vlasy co zapomenou

D7 Gmi

R: Chtěl jsem ti tolikrát lásko má říct moje věrná

Jsi paprsek ranního slunce na těle mém

a na sedmi vzpomínkách na noc se políčko černá

si žena a krásná jak louka s podvečerem

Bílé mé pramínky zůstaly na tobe ráno

a chladily na místech odkud je nesmazal čas

My leželi dlouho a hledali jak říct si ano

no málo jsou slova tak málo je na lásku hlas