Táta

Rec: Často vrací se mí dětství, to jak stárnu, je to tak,

Emi

časy prázdnin kdesi na Sázavě, ohýnek a vlak,

a písničky, co naučil mě táta, na to si vždycky našel čas,

a máma věčně ustaraná, šedivá, to z nás,

a tóny levnejch kytar, pár akordů, nic moc,

Emi

a rozzářený dětský oči, jaký tajemství dovede bejt noc,

a mexikánský hranice a indiánská čest

a na každý, každý bezpráví výstřel nebo pěst.

1. A jen fotek pár a letmý dotyk mládí,

to když z beden vyndám rekvizity snů,

co už nevrátěj' se, jen tak mile hladí,

vracej' myšlenky mý zpátky,

kamsi na osadu do šťastnejch dětskejch dnů.

2. A je mi líto všech těch zatoulanejch ptáčat,

holek, kluků, na něž nikdo nemá čas,

přes den učej' se a večer jenom stárnou,

aspoň v Boha věřit nebo v lásku,

v lásku k národu, či milovat svou vlast.

3. Ale když v době mizej', mizej' kdesi cíle

a mnozí zvykaj' si už na zpáteční vlak,

tak nikdo neví nic, jen přežít tyhle chvíle,

to pak se stejská všem, nejen ptáčatům,

a každej čeká na nějakej zázrak.

4. = 1.