Biják

1. Už se budí zimní den zase vypadnul jsem ven

lesy ubíhaj za oknem motoráku.

Že znám kolem celej kraj v hlavě mý se promítaj

filmy z léta jako v malým bijáku.

(R:) Na zastávce ztracený, opuštěný, zničený

mávnu na pozdrav za svezení tou tratí.

Znova stojím v údolí kde mě rány přebolí

a kde za úsměv se nikdy neplatí.

A hned roztávají vzpomínkama všude kolem stráně

stromy dávaj vlaku zelenou

louka, kterou bez námahy schováš na kus dlaně

ožívá na chvíli vysněnou

2. Tak mě vítaj kluci z cest bez řečí a levnejch gest

místo nabídnou mi kde jsem vždycky sedal.

Jediný co ruší klid jak bych slyšel z dálky znít

všechny písničky, co s nima jsem si hrál.

(R:)

3. Potom z trati houkne vlak procítám a všichni pak

mizí mlhou někam za ozvěnou skal

Potom z trati houkne vlak procítám a všichni pak

mizí mlhou někam za ozvěnou skal.