Kamínek

1. Už ztichlo celý okolí a stromy měly dlouhatánskej stín,

já jen tak lesním údolím brodil jsem se trním ostružin,

pak záda hladil o skálu a kamínek z ní nožem vylomil,

co dražší než hrst opálů v tu chvíli pro mě doopravdy byl.

2. Pak jenom se svou samotou, když slunce v dálce zbejvalo jen půl,

já psal si notu za notou, pár tónů, co jsem ptákům ukradnul,

až budu jednou na štíru a písničky svý všechny vyzpívám,

ten zmačkanej kus papíru snad najdu, šťastnej, že ho ještě mám.

R: A kdyby třeba vítr mně papír s ptačí písničkou chtěl vzít,

do kapsy stačí sáhnout a kamínkem ho dobře zatížit,

pak tichounce si hvízdat a rukou lehce struny rozehrát,

vždyť nejsou nutný slova, k tý kráse byl by hřích nějaký psát.

*: Už ztichlo celý okolí a stromy měly dlouhatánskej stín ...